Jednohubky
Jednohubky
Sobě
Bez ohledu na okolí,
udělat si, co nebolí.
S radostí, jen sobě vlastní,
vyváznout tak z cizích pastí.
Tobě
Udělat ti, co nebolí,
k radosti, ne však cokoli.
Byť si i mnohé přejeme,
svojí krví se hřejeme.
Pocit štěstí
Jen okamžik a zas pěsti,
záblesk čehosi beze lsti.
Štěstím je i to, co není,
co se ztrátou v horší změní.
Zázraky
Ty se přece dějí stále,
i ty velké, nejen malé.
Jsme-li, máme-li, víme-li,
to vše v žití, k bytí stmelí.
Predátor
Tím, do jisté míry každý,
vždyť jen pouhé jeho bytí,
bytím jiného se sytí,
pro vázanost soužití vždy.
Umělec
Není světec, ani vědec,
přesto se modlí, zkoumá věc,
zabloudí a nalézá se,
v lačné své touze po spáse.
Štěstí
Vyjít se ctí,
z klestí ve lsti,
jež se i mstí,
svévolností.
Stáří
Pro něco pozdě,
pro jiné čas,
čelit i hrozbě,
užívat krás.
Nebylo mu do zpěvu, přesto si zazpíval:
Kde domov můj,
kde domov tvůj,
cizinců tu,
a ty jsi v potu.
Publikoval(a):
Litarts, 19.6.2022