Doba to podivná

Anotace: Dokonalá jen stěží

Energie vřavy informací
strhává růž z tváře bělostné paní
Zvony bijicí v úpatí skal
posílají hřmění sem a tam
Jako loďka ověnčena morem
nikdy neustanou, nenaleznou klidu
mohou se jen plaviti podél země lesu
Jako žhavý kov
jen pírko lehké
z křídla holubice
Klid nikoliv
pověz nač
On totiž nepřichází jen tak odnějak
v dáli mrholí oblaka