Anotace: ...

.
Ve větvích mých
rodí se
právě teď
světlo
protéká staletí
vždycky mi rukama
proudilo
prýštilo
teklo

Projeví se v objetí
slastném něhy dotyku
k muži, dětem, dalším lidem
jež jsou v pravdě
napojení
spolu nikdy "nevyšli jsme
ze cviku"

Láska hlásá sebe
a přitom se skrze kruhy
přátel, blízkých
v srdci duchu
rodí sebou
stále nové
nebe
.

Publikoval(a): Lipová, 25.12.2021