Anotace: Anotace

Nemůžu žit jen ve stínech,
básnit pouze o splínech.
Kde je slunce jas a žár,
a ne ten, co z něj led by tál.
Ten co po tváří hladí,
a duše lidí v jedno sladí.
Skládám tu v klubko
zelenou a rudou.
Nu pověz mi trubko,
kudy jít za duhou.
Svět se točí
a srdce tluče.
Tak otři slzy z očí
a nelež v koutě skuče.
Válčíme občas o každý krok,
netrvá ale přec celý rok.
Tak vykroč vpřed
a už neboj se.
Hleď, černý led
je skoro u konce.

Publikoval(a): eurius, 11.11.2021