Anotace: Když odejde láska

Cáry mlhy válejí se nad krajinou
jak peřiny neustlané postele.
Já chtěla touto cestou, tys chtěl jinou
otočil ses a odešel..
Tak narychlo a zbaběle

Ponořím tiše své tělo mezi mlžné opary.
Očima počítám díry po hřebíkách na zdech.
Omlácené vzpomínky, kde visely naše kýčovité obrazy....
a dvoje čtecí brýle, vedle sebe na poličce,
smutnící ... jen tak...v pouzdrech.

Rozečtená kniha, se záložkou někde uprostřed, ledabyle odložená,
a pyžamo pod polštářem
čekají na tvé návraty.
I láhev nedopité minerálky na stolku... jak zkamenělá,
na stropě dlí starý nápis .. JÁ A TY

Tančící kapky, ťukají na parapet okenní
v rytmu divokého tanga zapírané touhy.
V uších zní z lesa, pršícího listí smírčí šumění.
Myšlenky hřmí, když sype se moudro z úst
a místo slov, jde těžký dým cigarety pouhý

Tekoucí strach...bez tebe...o tebe...
si mlčky stéká z očí do dlaní.
Tvář popelavá,
osiřelá múza, volá mě do snu
Nechť utlumí ty zbytky vzlyků ... snad mě dovede
v laskavé, osvobozující a milosrdné uspání.

Publikoval(a): Hedullinn, 2.11.2021