Anotace: ---

Špehýrka

Jak okamžik pravdy,
v působišti lží.
Kde jejich návnady,
zdrojem potíží.

To okýnko do tmy,
vězněné duše.
Za ochrannými zdmi,
směrem k poruše.

Vždy té pravdy vlastní,
svého zázemí.
Čelící hrám pasti,
stavem: blaze mi.

Dvojí místo

V tom cizím pobyt jen krátce,
kde prostor z rohu do rohu.
A vše, točí se v obrátce,
měnící zpětně polohu.

I v tom svém, být si poradcem,
s pocitem snad bez rozměru.
Jedno, jako druhé zrádcem,
nestaví-li si podpěru.

Publikoval(a): Litarts, 28.10.2021