Ta tam / To slovo!
Ta tam / To slovo!
Ta tam
Jako pára,
v niž se mění voda.
Jako voda,
v niž se mění led.
Jako led,
i vzpomínka stará.
Paměť selhává,
co bylo žhnoucí.
Více i lhavá,
mlhou rostoucí.
V představě snové,
dějové verzi.
Zněním vždy nové,
avšak již ve rzi...
To slovo!
Jak málo jich pro báseň,
kde pak i jinak zdá se.
Myšlenky v jemné síti,
splétány hrubou nití.
Co vysloveno, tíží,
rány své si prohlíží.
Také se však podaří,
vytrhnout slovu lháři.
Ach ta básnivá slova,
jak z pustého ostrova.
Jazyk za to nemůže,
že trnitá je růže.
-
A co chtěl básník říci,
růže má i křivici.
Publikoval(a):
Litarts, 20.9.2021