Tvář
Tvář
Jak těžké je vejít k sobě,
a vyhledat se v seznamu.
V té své abecedě klamů,
smíchané až k nepodobě.
To vše, ale patří k tváři,
k souřadnicím jejích podob.
Od základů do těch ozdob,
kde výrazem se přetváří.
Jako i ten, větvený strom,
co společnou saje mízu.
K výhře, prohře či v remízu,
také pro konečný zlom.
Ta tvář, jež i pravdou klamem,
a klamem svou pravdou.
Někdy hrou, jako návnadou,
stále v tom zadání samém.
Publikoval(a):
Litarts, 17.9.2021