Tam...
Tam...
Na hraně či na vlásku,
kde úzkost srdce svírá.
Ubude všech oblázků,
jen se sčítá přemíra.
Misky vah se kývají,
na tu či onu stranu.
Až nakonec vyzrají,
pro "orla", nebo "pannu".
Čemu tak více přáno,
v nakloněné rovině.
To má pak spor vyhráno,
a cítí se i nevinně.
Život v klidu, v duši mír,
není místa pro hádku.
Zde se rád utváří vír,
a hromadí svou skládku.
Tam na hraně, na vlásku,
i přicházejí prohry.
Kde odkrývají masku,
a rozdmýchají spory.
Publikoval(a):
Litarts, 28.7.2021