Anotace: Zase znova žiji a miluji

Spoutaná křídla

V temné jeskyni žila jsem dlouze.
Vše zapomněla o lásce,touze.
Spoutaná křídla, jak v kleci pták.
Noc nejtemnější,tmavší než mrak.
Jako bych v kobce byla.
Tak zoufale jsem žila.

Jak těžké bylo dýchati zvolna.
Jedna noc za druhou bývala bolná.
Děsivé představy rušily spánek.
Vichřice ,uragán ,nikoli vánek!
Ten teplý vánek ,jež ucítíš na líci,
když krásnou krajinou putuješ bloudící.

Když sluneční paprsek tě pohladí lehce,
když chůzí po mechu boříš se měkce,
když vzduch tak překrásně voní,
když tichounké zvonečky v uších nám zvoní,
když najdeš pak studánku, tak plnou vody,
znenáhla se ti zjevily do nebe schody.

Paprsek světla v té jeskyni již svítí.
Už plnou mám duši jarního kvítí.
Já s tebou z té hrobky uprchla ven.
Štěstíčko,štěstí,přesladký sen !

Publikoval(a): Do-sna, 18.7.2021