Anotace: ---

Jako malé děcko
byl jsem vzteklý spratek.
Namíchlo mě všecko,
ve svátek či v pátek.

Prásk jsem sebou na zem,
ječel, kvílel, dupal.
Skončilo to rázem
když mě táta zlupal.

Šaty jako čuně,
adrenalin v krvi,
vzteky jsem jen funěl,
bolestí se hrbil.

No a teď jsem velký,
má mysl je chladná.
Raděj chytám lelky,
což je vlastnost kladná.

Publikoval(a): Jikra, 18.7.2021