Na sklonku dne v předzahrádce
Na sklonku dne v předzahrádce
Anotace: Neděli dnešní, pouštím tě jako pírko po větru...
Na sklonku dne v předzahrádce
Neděli dnešní, pouštím tě jako pírko po větru, jenž zapsal se v mé knize, jsem sama v sobě bytostí vnímající tento svět a ve svém vnitřním světě přijímám všechny prožité okamžiky a nechávám je plynout v odpočinku jak čas přítomný, jenž se zapisuje do knih života, příběhem vlastním zaujati jsme připraveni ve spánku vše zas odevzdat a zítra nové stránce život dát.
Větřík jemně pofukuje,
pokojem mne naplňuje.
Zahrádka se vlní v letním rytmu podvečera,
dnes krapet jiná, nežli byla včera.
Mraky se roztahují na obloze,
vše zkamenělo v jedné póze.
Kapičky deště se zastavily jen tak
na večerní koktejl, a přestaly lkát.
Neděli dnešní, pouštím tě jako pírko po větru
I já ve spánku jinam dolétnu,
a zavírám tě jako stránku ve své knize
a ponechám tě noční Múze,
ať do snů chvíle odletí
snad do příštích staletí
v mém slově jako čas přítomný,
ty pírko ptačí, do nevědomí odlétni.
Ať jako hvězda zrozená
se dnešní den můj červená
do borůvkových strání
a do malinových pochutnání
ať jemnému pohlazení nebrání se
jogurty a sýry v mojí míse
a piškotový dortík ať se směje jahodově
s banánem a borůvkami i s malinami pohodově
a čistá voda ať nám chutná skvěle,
to prohlásit dnes musím směle
a štěstí v tomto pírku ptačím,
až se sejdeme se v jiném světě
tam na palouku na jinačím
ať v polibku ti malinovém stačím
říct, jsem jenom jiskra na polštáři z mraků
a život můj je bez hranic, už visím na křídlech ptáků
a zpívám s nimi písně večerní,
má duše, sama v sebe pohlédni!
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 11.7.2021