Žaloba létu

Anotace: Červnový příběh

Tvá slova lásky pokoutně kradu,
tak jako zloděj podomní,
zároveň ovšem vinu nám kladu,
že jsme dva lidé neskromní.

Jsme ti, jenž zpupně svoje si berou,
máme cit, který vzrušuje.
Proč tedy slzy z nitra se derou,
neklid mou duší lomcuje?

Průnik dvou tolik vzdálených světů,
ve vůni lesa horký dech
a já teď hořce žaluju létu
a utápím se ve svých snech.