Anotace: ---

Stále je proč naříkat,
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.

Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.

Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.

Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.

Publikoval(a): Litarts, 28.6.2021