Sny / Dokud jsme
Sny / Dokud jsme
Život v krásnu,
touhou věčnou.
Dříve zhasnu,
hrou nevděčnou.
Kdo chce mnoho,
a proč taky?
Tolik toho,
pro své znaky.
Vždyť máme to,
co nám patří.
Dobro i zlo,
sestry, bratři.
Dokud jsme
Může něco, se rozplynoput v nic?
Vždyť veškeré něco, jde mu vstříc.
A může být, i o něco víc?
Ano, dokud dýchá z plných plic.
Publikoval(a):
Litarts, 1.6.2021