HERCEM OSUDU
HERCEM OSUDU
Anotace: tak snad už poslední verze... výtky, připomínky-vítám a děkuji, j.
~ HERCEM OSUDU ~
OSUD
mi těžký úděl přál,
krutě si se mnou pohrával...
V mládí jen samý pracný „štěk“,
když do hauptek mě obsadil,
v režii své mě světem vlek!
Z nesnází bohém čerpá sil.
Já jen po velkých rolích prah´,
však netušil jsem ani zbla,
co obnáší života svah,
kolik já potkám v lidech zla!
Přec, tolik jsem o role stál,
toužil mít vlastní piedestal,
až Pánbůh na milost mě vzal;
leč trochu „po svém“ potrestal…
~
Dával mi role zbloudilců,
tak věčně uzoufaných hráčů,
nepoučitelných opilců,
zkoušel zda nezapláču.
Vítězů bolavých, bez věnců,
kteří kříž zvednou i přijmou,
ateistických bezvěrců,
zdeptaných vlastní vinou.
Býval jsem prudký, troufalý,
bojoval s lidskou Malostí,
jak v pekle, kam mě vehnali,
démoni, až do krajnosti.
Kdos ve mně city rozdával,
poztrácel všechny v boji,
to čeho jsem se obával,
nikdy se nezahojí!
Pro drama měl jsem nadání,
na „cestě“ věčným rebelem,
žil pro úkoly bizarní;
neplatí - jak si „ustelem“...
~
Na co se zeptat zmohu víc...
Jak obstál jsem tu na Zemi?
Že nezbylo mi vůbec nic...
Bylo tu hezky - chvílemi.
Snad na štaci svým životem
nezklamal jsem ctné publikum,
horoucím srdcem - tlukotem;
být hercem... to je unikum!
~
Nechť pokání trest pozmění,
pro svoji pravdu jdu si dnes,
o dalších rolích zdá se mi;
už potlesk tichne, v hlase třes.
Na světě byl jsem samoten,
kéž Nebe můj vzdech vyslyší...
v divadle Božím - Pierotem,
tam na pódiu nejvyšším!
„Andělé, pro vás chtěl bych hrát“,
už dám si pozor na přednes,
s vašimi křídly navždy spjat...
na „prkna“ lásky - do Nebes!
Publikoval(a):
J.F.Julián, 29.5.2021