Anotace: ---

Blesková

Napiš, co tě popadne,
to je dobré, třeba smích.

Napiš, co tě napadne,
to je dobré, třeba hřích.

Napiš, co tě uchvátí,
to je horší, třeba nic.

Napiš, čeho se vzdáti,
to je dobré, nemít víc.

Napiš, co tě pozlatí,
to je..., ale kde to vzít?

Napiš, co má se státi,
to je dobré, štěstí mít.

Napiš, co ty a kdo jsi,
ten, kdo i (ne)prosí.

Nejen s ní

Nejen o lásce snít,
a s ní jen šťasten být.
Nad ní i stále bdít,
srdcem, bez bolu žít.

Také svou cestou jít,
kalich hořkosti pít.
Avšak zadní vrátka,
otevřená, sladká.

Pro co?

Život je pto to,
by bylo pouto.
Také svoboda,
oheň i voda.

Všeho dosyta,
či polo syta.
Také strádání,
životem zrání.

Brnkavá

Lásku kde hledal,
vždyť se ukrývá?
To tajemství zrad,
štěstěna divá.

Ta je tu i tam,
sedá si, vzlétá.
Podobná tak hrám,
jako popleta.

Dítě se ptá

Mámo, kde je můj táta,
a to já nevím, dítě.
To byla jen noc svatá,
v tom, jednom cizím bytě.

A bylo jich tam více,
k oslavě té společné.
Nocí se radujíce,
v lásce tak i nevděčné.

Štěstí smetí

Stojí, kráčí, běhá, letí,
prchavé své honí štěstí.
Posadí se a zamyslí:
Na čem já jsem to závislý,
vždyť takto honím jen smetí.

Lest

Sedlo štěstí,
zkouškou ve lsti.
Obstojí v ní,
v tom svém snění?

O neobstál,
neboť zaspal.
Štěstí vzlétlo,
závrať smetlo.

Ve hře

Na kolik nástrojů hraješ,
tolikrát i prohráváš.
Avšak také vyhráváš,
pokud je znáš, i uspěješ.

Publikoval(a): Litarts, 13.5.2021