Buňka / Kuňka / Buňka kuňka
Buňka / Kuňka / Buňka kuňka
Malá, maličká,
pro svá psaníčka.
Nechce být větší,
co malou předčí.
Hraje si slovem,
hovoří s bohem.
Vždy i posílen,
a nevydán v plen.
Kuňka
Ta jen tak kuňká,
její je tůňka.
V živé své vodě,
žije ve shodě.
Vylézá na zem,
na zimu rázem.
A tak, tam i tam,
přejme všem kuňkám.
Buňka kuňka
Slovy i žbluňká,
vzniká, uniká.
Hledá si místo,
kde více jisto.
Publikoval(a):
Litarts, 9.5.2021