Anotace: .....věnovánoJ.......

Odlet mé duše

Až jiskré slzy spadnou z mé oblohy,
až srdce ustane ve mě znít,
teprve tehdy pochopíš mé slohy,
když přáno mi bude se smrtí se sžít...

Bez varování, až každá hvězda padne
a nebe celé zřítí se,
teprve pak pochopíš mé věty těžkopádné,
ač porozumět hned nebude to snadné.

V útrobách země zlověstná píseň křičí
a já v duchu se jen tiše ptám.
A nad mé slzy již není bolest řidčí,
tak moc chci letět ke hvězdám!

V krůpěji rosy svou duši skryji,
však k odletu jen krok mi zbývá.
Vydám účty žití svého poezii,
vždyť tak už to zkrátka bývá!

Teprve pak pochopíš, proč tolik chci odletět
a uzavřít nad sebou vrátka,
proč znepřístupnit si chci tento svět
a proč mé přání je to zkrátka.

Publikoval(a): TrvaLenka Zjevná, 31.3.2021