Hned co jsem vstal
Hned co jsem vstal
Hned co jsem vstal,
a otevřel okno.
Větřík se dral,
na moje čisté dno.
Pokryl mě prachem,
šedavým,
a vnitřním dechem,
smradlavým.
Meluzína se ozvala,
v modrém pokoji.
Jako plachetnice plula,
v pěnivém příboji.
Po celý bílý den,
kroužily větry,
pluly jako sen,
co nejde chytit.
Hned co jsem ulehl,
zavřelo se okno.
Větřík spát odešel,
na jiné čisté dno.
Publikoval(a):
Antek, 17.3.2021