Anotace: Jen tak...

Miliony očí jdou okolo tebe,
jsou barvy modré, zelené, hnědé...
Některé neznáš, leckteré znáš,
jedny se zlobí, z jiných jde zášť
Jedny snad pláčou, druhé se smějí
první jsou ledové...ty další hřejí...

Dva hnědé špendlíky z pihaté tváře ,
rty barvy cihlové dodají záře
vlasy jak měď ....
Špendlíky září a smějí se...
Právě teď...
Dnešek je úžasný...zná jeho cenu
Vidí tam v zrcadle... přešťastnou ženu.

Snad ledově modré oči
znají svůj mentolový půvab,
když stydlivě se stočí,
zpod řas, jako vějířů
až na špičky bot dávných rytířů......
V pleti jak alabastr bílé ...
Vteřina ... je až nekonečná chvíle...

Oči v tónech smaragdů září svou svůdností a výzvou
Tak hrdě, sebevědomě a mysticky tě vyzvou.
Já jsem tu !!!
Pak roztočíš bájnou ruletu
a čekáš, zda se chytí,
nebo bez zájmu se vyhnou
toužíš neminout,
vábící barev paletu.

Když potkáš ženu
z očí lze její vnitřní krásu číst
Zříš pohled jenž vše odhalí,
ukáže nabídku ... i celé menu
stačí jen vybírat a jíst
- nechceš-li však koukat jen z povzdálí

Ten pohled do očí
copak se může asi stát?
Zahubí tě, či jen rozhodí.. a otočí
ti život naruby.
Stačí si jen přát...
Když potkáš ženu....
všimneš si jen.... jakoby...
Snad pochopí..
a možná, že přestaneš se už na věky smát..
a možná tě ten pohled utopí...

Jak snadné je... se zamilovat.

Publikoval(a): Hedullinn, 11.3.2021