Střepy
Střepy
Hlava v tříšti myšlenek,
v duševní své slepotě.
Jak, v rozladěné notě,
střepů rozbitých sklenek.
Jež překotně doráží,
a v naléhavém tlaku.
Či jen v kusém náznaku,
tak v proměnlivé ráži.
Jedna skáče přes druhou,
ve směsici chaosu.
Hledající vlastní osu,
aby jí byla vzpruhou.
A pak se hlava zklidňuje,
v ústupu těch myšlenek.
Příboj ztiší do vlnek,
i nával vylidňuje.
Útlak přechází v atak,
porážkou té slepoty.
Naladěním do noty,
letem, jak svobodný pták.
Publikoval(a):
Litarts, 27.2.2021