Anotace: ---

Duši svírá neklid, strach,
nejistota, skrytý hřích.
Světlem žíti, ne tak v tmách,
s úsměvem též ve skráních.

Avšak mají jen svůj čas,
než se sebou nasytí.
Jak temnota, tak i jas,
v protikladném soužití.

Jedno k druhému volá,
stavem svým a potřebou.
Podáním shora, zdola,
řízením být samo sebou.

Duše vzdorem v úzkosti,
napadená bezmocí.
Opřená pak o ctnosti,
silami, ku pomoci.

Také bdělost pomíjí,
poklesá a ztrácí se.
Z toho nectnosti tyjí,
na slabostech závislé.

Světlo, temno, v pravomoc,
si uvolňují místo.
Podobně, jak den a noc,
i váhu mají jistou.

Publikoval(a): Litarts, 26.2.2021