Anotace: ---

Pálí v ústech, dává vzpruhu,
pro vnitřní těla výztuhu.
Zapíjím jej černým čajem,
přemýšlím i, oč mít zájem.

Myšlenky se honí hlavou,
vrhám sítě na tu pravou.
Ty však plavou, unikají,
jak nerady si zvykají.

A hle, střípky

Kdo radí i zradí,
neboť přeje jinak.
Těžko se dva sladí,
v jediný jen příznak.

Štěstím byl celý bez sebe,
neštěstím sám sebou.
V záři viděl modré nebe,
jež mu bylo kletbou.

Mýliti se je lidské,
ale spíše nelidské.

Chroupu česnek a piji čaj,
i přemýšlím si, co je ráj.
Nejspíš snad jen tyto chvíle,
pohodou svou takto milé.

Publikoval(a): Litarts, 6.2.2021