Tulačka v zimním království
Tulačka v zimním království
Sama v bílé kráse
sněhovou pohádkou
jde
Sama v království
zimy
Vločky dopadají
do dlaní
jenž
zimě nastavila
a
neděsí ji
ta mocná síla
zimních ledů
Neděsí ji
bílo sněhu
A vločky
rozpustily se
v dlaních
Ona o domově sní
v otrhaném kabátku
z jarních dní
vzpomíná na dětství
kdy si z maminkou hrála
A teď je jiná
usnula v ledu
vločky daly tělu
smutnou krásu
Tělo neživé
usnuly sny
A hra jiskřivá s nadějí
krásu života
v ledu
skončila
Krásu
už nikdo
nezahřeje dlaněmi
Dívka
usnula
spí
sníh ji zdobí
Publikoval(a):
kopretina7777, 13.1.2021