Anotace: Roztomilé Barborce, jež překrásný má hlas.

Brzy ráno vstáváš, když ještě spím,
z koupelny plíží se Tvůj věrný stín,
chce ještě spát a vrátit do pelíšku,
žadoní o malou chvilku - aspoň trošičku.

Rtěnkou na zrcadle necháváš mi vzkaz,
že už musíš do práce a že letí čas,
že na mě myslíš, když češeš si vlasy,
že vrátíš se domů v pět, možná - asi?

Voňavkou rozvíříš v pokoji vzduch,
chodíš po špičkách, žádný ruch,
bereš kabát, boty obouváš si lehce,
za dveřma vzdychneš - jak se mi nechce!

Publikoval(a): MaCH007, 18.12.2020