ŠEPTEM
ŠEPTEM
Anotace: Tři básničky v ABBA.
Šeptem
Jako lehký vánek,
co za oknem šumí.
A hrát si i umí,
vždy jen tak navenek.
Šeptám rád slovíčka,
sestavuji v páry.
Pak ve větné tvary,
též taková hříčka.
Ta skákavá slůvka,
i v rytmu si po svém.
Poskládaná šeptem,
jako hravá mluvka.
Beze slov
Ale ne až tak úplně,
byť by byl záměr nejčistší.
Slova ta, jako jehličí,
cítit se jako v bavlně.
Významy, jak překážejí,
tu k vyjádření pocitu.
Kde vstupujeme do krytu,
a co jsme chtěli srážejí.
Básničku napsat beze slov,
otiskem pouhého srdce.
Kde i netluče tak prudce,
jen svoboda a žádný lov.
Hlasy do ticha
Kolem zní jen vlastní šum,
v mnohých cizích souzvucích.
V tichých zklidněn emocích,
naslouchám všem těm hlasům.
Taková jen běžná směs,
zvuků, tónů neznělých.
Projevem i nesmělých,
ten prostorový přednes.
Občas se též přimísí,
výraznější sólista.
Hladina pak nejistá,
a na vlásku vše visí.
Promlouvám do ticha sám,
jak píši tyto věty.
Své pocitové vzlety,
jež podobají se hrám.
Publikoval(a):
Litarts, 9.12.2020