Pro štěstí
Pro štěstí
Hledal sebe, nebe i tebe,
a našel "korunu pro štěstí".
Víru, k symbolické potřebě,
aby mohla, se i povznésti.
Našel tak sebe, snad též nebe,
toho třetího však nebylo.
Vždy jen něco, to málo zebe,
jako šaty se obnosilo.
Přesto dává životem kvésti,
mnohými dary dobrodiní.
Také bolestí četných snésti,
jež i berou, z čehosi viní.
Ničeho není k úplnosti,
dle přání snového, marného.
Vždyť to, co není se přemostí,
z programu života zvaného.
Publikoval(a):
Litarts, 18.11.2020