Anotace: ...

Šel jsem včera
s rouškou šera
ponurým městským parkem.
Lidé zlatí!
Obcovati
viděl jsem Janu s Markem.

Vedle, bokem,
vlastním okem
spatřil jsem paní s paní.
Něhy mnoho,
měl jsem z toho
neklidné mělké spaní.

Kousek dolu
byli spolu
v lásce dva mladí muži.
Jemný pažit,
nechci zažít
nikdy na vlastní kůži.


Přišly můzy
při té chůzi
krajinou městskou  temnou. 
Tiché steny...
Odpuste mi,
dělám to já teď se mnou...

Publikoval(a): Zimbabwe, 12.11.2020