Anotace: Devátá z 20ti připravovaných básní

Sten mrtvých předků rezonuje zakázaným úbočím
draví stěhovaví ptáci poletují pošetile v kruzích
zpytujme svědomí ještě než se zjeví kometa nad Ohří
před pekelnou branou budeme řvát to byli ti druzí

vítr vane proti směru hodinových ručiček
řeky vsákly vydatné zbytky poledního deště
nemile krutý ortel stanoví pár opilých sudiček
do vínku z plných plic ječícího novorozeněte

plamen zlehka uhasíná v přítmí omšelého krbu
teplo domova odeznělo minutu po minutě
v kostech je cítít potají přicházet zas další zimu
zatímco indiánská týpí zůstávají opuštěné ve tmě

rozlitá láhev kde se dochoval neznámý destilát
přijde vhod pro toho kdo chce aby zapomněl
uprostřed noci i sama múza laskavě odhodí svůj šat
bláhově pak políbí každého jenž dosud nedospěl

marné jest tak hledání polohy obratníku raka
snad střelka kompasu udává pouze špatný směr
ten nejkrásnější sen přijde vždy jen když se smráká
jednou zcela jistě každý zakleje „lásko vem tě čert“

do podkroví uložené ztracené stránky z diářů
jejichž obsah nám zodpoví proč tváříme se umrle
nezčeřená tůň střeží tajemství vášnivých rybářů
takových co překonaly i ty nejzrádnější peřeje

dým sfouklé svíce uniká skrze otevřená okna u nádvoří
vůně rozpálené kuchyně line se ulicí šeptá cizinče vítej
spodina mlčky čeká co dalšího přinesou znavení novátoři
když nemáš co bys řekl paní mlze radši mlč a jen se dívej

...na otevřený oheň před tebou

Publikoval(a): Makaveli, 31.10.2020