Anotace: ---

Zprvu je člověk kolébán
a opatrován ze všech stran.
Potom ho ale, lidé zlatí,
osud jen tlustou latí mlátí,
zestárlý je a ustarán.

Zestárlý je a ustarán
protože schytal mnoho ran.
Nemá náladu na písničku,
zajde si raděj na skleničku
do staré knajpy U tří vran.

A v téhle staré hospodě
je jako ryba ve vodě.
Dá si skleničku, druhou, třetí,
posteskne si, jak léta letí
a na chvíli je v pohodě.

Spí, když si užil svobody,
jak když ho hodí do vody.
Pak přihlásí se kocovina,
bolí hlava a sotva vnímá,
alkohol vyhrál na body.

Léta opravdu peláší,
za stodolenkou, za naší
střídá se jaro se zimou
a roky rychle pominou.
Vítr je kolem rozpráší.

Publikoval(a): Jikra, 31.10.2020