Anotace: ccc

Být chvíli skřivanem letícím nad polem,
na lidské hemžení z výšek se dívat,
zahodit starosti o příští den
a zpívat, jen svobodně zpívat.

Jsem spíše nemotorný pták,
co ztěžka křídla s sebou vláčí.
Odřená pera ztrácím na cestách
a zem svou krví smáčím.

Dej, Bože, ať se zbavím bázně
ze tvých ran, co ještě přichystáš.
Ať oči vidí, ať uši slyší,
nech ústa promlouvat.

Zbav mě tíhy, co mě k zemi sráží
a volnost mysli dej.
Mé obavy rozvaha ať ztiší.
Pak budu hrdým jestřábem.

Publikoval(a): donne, 25.6.2020