Anotace: Jen tak ...

Azurové ráno vstává
probouzím se, je mi blaze
vlaštovka už křídly mává
létá hbitě po obloze.

Ještě žiji, to jsem rád,
probouzí se též i zem,
to mé stáří?, to má spád
další den je zahájen.

Zavzpomínám na své mládí
užíval jsem života,
jako med jej chutnal
to vám byla dobrota.

Nebyla to jenom mana
někdy také pelyněk,
jak to život denně dává
jako měsíc úplněk.

Barvy, chutě, život mění
přidá práci, často stres,
nuda v žití proto není
lásku, štěstí také vnes.

Večer v klidu též uléhám,
že zas budu probuzen
na další den už spoléhám
vítat opět nový den.

Publikoval(a): děda včela, 30.5.2020