Básník a jeho láska
Básník a jeho láska
On:
Ach, jak jsi krásná,
jemná, řízná a spásná.
Jakou barvu máš a vůni,
ty lásko má, v bezedné tůni.
Jak mne opájíš, i hlavu motáš,
a v objetí vždy spoutáš.
Ona:
Ach, jak vábná tvá slova,
tak podmanivá a snová.
Jakou silou na mne hrají,
i srdce mé, jak v ráji.
Také ty, mne opájíš,
hlavu motáš, když svádíš.
On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.
Publikoval(a):
Litarts, 24.5.2020