Vzpomínáš Ráďo
Vzpomínáš Ráďo
Vzpomínáš Ráďo,
Bylo nám pouhých náct,
v Pražských ulicích se tu noc popíjel tvrdý chlast.
Opilí punkáči co chlastali na vlakáči s flaškou rumu přizvali nás,
ať jdeme s nima že mají doma hromadu dobrýho vína,
Že nemusíme dnes na ulici přebývat.
Byla noc a cesta dlouhá,
Když došli jsme do cíle
Jen špína a smrad na nás z každého rohu kouká .
Nikdo se mě vlastně neptal,
ale řekli, jedno si vyber,
tady by nám brzy zdechli .
Bez přemýšlení moje ruka natáhla se pro jedno to dvouměsíční stvoření.
Nikdy dřív jsem psa neměla,
jak se postarat,
jsem nevěděla.
Spolu prošli jsme si peklem,
život na ulici v kruté zimě s dešťem,
přežili jsme
a tak se zdálo že nám štěstí bude přáno.
Život s ní,
byl to nejkrásnější,věřím že i pro ní.
Jednoho dne jsem poznala jaké to je,
když se muž do mě zamiluje.
Byla jsem zaslepená jeho domovem a láskou.
Byl mím prvním vážným vztahem ale i sázkou .
Problém byla moje malá,
měla zákaz být v jeho bytě s náma .
Měla jsem kamaráda z ulice,
co měl jí rád velice,
Řekl že mi jí bude hlídat,
Že nemám se bát,
že se o ní zvládne postarat.
Uběhli dny a já se pro ní vracím,
nenajdu jí,
nenajdu nic a tak se
Na známá místa vracím.
Prý ten kluk už tu není,
před pár dny oběsil se
a toho psa vzali sebou ,
kam to ale nikdo neví .
Od té chvíle hledám jí,
nenávidím sebe a všechny ty lidi zlí.
Že prý nepatří mi,
když od ní nemám papíry ,
Po těchto slovech ,
Myslela jsem jen na to ,jak je všechny zabijim .
Ruměnko spáchala jsem hrozný čin,
mrzí mě to,
chci vrátit čas,
už neopustila bych tě nikdy znovu zas.
A tak jdu za tebou Ráďo,
kamaráde ,chci ti vše říct,
budeš ji se mnou hledat,
bude nás víc.
Co nedozvím se,
Že už ani ty,
Mezi živými nejsi ,
Prý Zemřel jsi je to pár hodin zpět byla to nehoda,
Špatný čas špatná doba.
Měla jsem tam být ,
Měla jsem to ovlivnit .
To já si nezasloužím žít ,nechci bez vás dál životem jít .
Možná zdá se mi to všechno jen,
tak sakra honem,
chci se už probudit a mít vás všechny kolem.
Se slzama v očích šeptám S bohem .
Publikoval(a):
Killerka., 13.5.2020