Anotace: ...

Za zavřenými okny
za zavřenými dveřmi
znovu se chvěješ nejistotou
a pod kůží se ti rýsuje mráz

maličký průzor mlží se tvým dechem
jak pootvíráš šedavému stmívání.

Je mi prázdno v přehlceném pokoji
neohlížím se
temná zákoutí se promítají
do okolních budov.

S odumírajícím světlem
chce se mi znovu věřit

a chci žít tou džunglí
kterou si nosíš v hrudi.
S nádechem přidávám kardamon do kávy
s výdechem zvoníš mi u dveří.

Čti mi prosím své verše
a dýchej mi za krk
zatímco škrábu brambory k večeři.

Publikoval(a): Lugilla, 10.5.2020