Hříchy myšlenek
Hříchy myšlenek
Hříchy myšlenek,
hledí z příma,
čekají na popravu,
kat bere svůj meč,
jedno lehké mávnutí,
myšlenky uvadají...
Luční kvítí zavírá květy,
měsíc přilétá na oblohu,
hvězdy schází z oblaků,
mezi nás lidi.
Pojď jednu spolu chytíme,
schovám Ti ji do vlasů,
posvítí nám na cestu,
snad se v Tobě neztratím.
Ach ta hříšná myšlenka,
to slovo, kterým Tě svádím,
ta věta, co z úst jsem ji vypustil.
Ne, neodoléj, poddéj se mi,
ne kvůli mně,
kvůli té hvězdě,
což nerada bys ji nosila,
nerada by ses s ní chlubila?
Hřeš, a bude ti dáno,
nehřeš, však tak nic,
odejdi pokud o mě nestojíš,
ztrať se a hvězdy nehledéj.
Já věděl že podlehneš...
Teď kat Ti hlavu stíná...
Publikoval(a):
Klešťo, 16.3.2011