Anotace: ...

Tak možná ti házím pod nohy kameny
které musíš překročit
možná, že střílím kolem blesky
kterým se vyhýbáš
a taky před deštěm studenějším
než led se kryješ pod kaštanem

Že možná jsou i jiné cesty
kam máš teď rychle jít
že na nich svítí slunce jak lampy
které ukazují cestu pryč
a že v dálce stále prší ten ledový déšť
a ty se díváš tím směrem
i když svítí horoucí paprsky

Teď rozehnal jsem mraky, blesky
i kameny jsem zkoušel někdy neházet
lásku jsem najít zkoušel asi
říkala bába kořenářka a taky ta v karty hrající
a tu já našel v tobě
a blesky a hromy to není slunce
já našel lásku ne bláznovství vášně
jež pomine
tahle potrvá
v tom kraji, kde čte se o duši lepší
než mám já

A zase jsem na pokraji všech tužeb
a tam jsem vždycky tak i byl
soucit se učím o krutosti vím

Nebudu skákat do vod polibku
ani trhat ti na louce rozkvetlý mák
a ty si to přeješ
víš já ten mák zaliji studeným deštěm
a budu ho pozorovat ráno od rosy
jak se třpytí
a ty třeba budeš za mnou
a opravdu budeš říkat
že se nám leskne v očích

Víš na tom poli budu vždycky stát
s kameny v kapsách
s přicházející bouřkou pod kabátem
a čekat jestli se neobjevíš
a neuslyším to tvoje zapištení
když něco nestihneš nebo se ti nepovede
bude mi znít vždycky
a asi ho zase zaslechnu
že se ti už nepovedlo
za mnou přijít.

Publikoval(a): Martin Hašlar, 16.3.2020