Anotace: ***

Tak jako proudy myšlenek,
co hlavou se Ti prohání...
Však nevyslovíš navenek,
mně vážně hrůzu nahání.

Tak jako kapka slzy,
co Tobě z tváře nestéká,
a vše, co mě tak mrzí,
se Tebe týká zdaleka.

Tak jako úsměv na Tvých rtech,
je něžný, sotva znatelný...
Mně pokaždé bere dech,
jsi zmatený a kouzelný.

Tak jako hebká kůže těla,
a zároveň tak studená...
Je vše, co v životě bych chtěla,
opřít se o Tvá ramena?

Tak jako teplo dlaní Tvých,
když sotva se mě dotknou...
V srdci svém cítím ten hřích
a vím, co Tobě vytknou.

Tak jako zábrany nás dvou,
co spalují mi duši...
Já nechci splývat stále s tmou,
myslím, že je ten, co tuší...

Tak jako slunce, když je vysoko,
jsi Ty všude kolem...
Všude a zároveň tak daleko,
cítím, jak pomalu říkáš sbohem.

NEMŮŽU JÍT, NESMÍM TU BÝT,
NECHCI UŽ SNÍT...
CHCI RTY TVÉ POLÍBIT
A NAVŽDY SE TI ZASLÍBIT

Tak jako...

Publikoval(a): Pípa25, 13.3.2011