KENTAUR
KENTAUR
Kráčí, běží, také vzpírá se,
ale i stojí a přemýšlí.
Něco vidí, jiné jen jemu zdá se,
kam, že jsme my to přišli.
Napůl kůň a napůl člověk,
tahoun, nosič i myslitel.
V dospělý pak vyzrává věk,
jako podání svého šířitel.
Ta dvojjediná bytost,
ve vzájemném svém souboji.
Člověk tak koně mívá dost,
ale bez něj života se bojí.
Publikoval(a):
Litarts, 29.2.2020