BEZ NÁZVU I S NÁZVEM
BEZ NÁZVU I S NÁZVEM
Nejsme nic,
a přece něco.
Co vlastně jsme,
nebo kdo, že to?
Jaký náš rub,
a jaká je líc?
Co dělá víc,
a co jde na vrub?
Já jsem já,
ty jsi ty,
a on je on,
jiný tón.
Tenor,
bas,
či baryton.
A ona je ona,
soprán, alt,
i skoků salt.
Tak si všichni zpíváme,
každý svým jiným hlasem.
Rádi i neradi se míváme,
s běžícím tím časem.
-
Nejkrásnější báseň
Je ta naše, beze slov,
vjem, dojem, pocit a sen.
I bez těch cizích osnov,
jen prožitá noc a den.
Avšak bez popisných slov,
žádného nám sdělení.
Kde zapotřebí osnov,
rámu, a také proskelní.
Nejkrásnější básnička,
bývá často maličká.
Neunaví pohled předem,
a znít může i krédem.
Publikoval(a):
Litarts, 13.2.2020