POCITY
POCITY
To klubko nití spletených,
jak jedna k druhé se váže.
Každá svůj má počátek,
i konec vždy ukáže.
Odrazem dějů a stavů čtených,
těch situací věcí.
Rozvinutých, nebo zkratek,
kdy pocitů vztah třecí.
Pokoj, smutek, žal či splín,
siesta i bodavý klín.
To vše, v jedno se může splést,
a nad druhým svou spřádá lest.
Myšlenky se hlavou honí,
často v překotném chvatu.
I jedna k druhé se tu kloní,
v obratném svém hmatu.
A co je to vlastně pocit,
ten otisk naší mysli?
Libý či nelibý stav naší duše,
na prožitém vždy závislý?
I rovnováhy ukazatel,
řečeno jen tak jednoduše.
Tan nad námi soucit,
jednatel a kazatel.
Publikoval(a):
Litarts, 4.2.2020