Epitaf?
Epitaf?
Ta hudba není pro vás,
páni, již v řadě přední,
s kravatou, v tmavém fraku
jste směšně zodpovědní.
A není ani pro vás,
dámy, jež věčně jisté
v korzetech vyšlých z módy
v propadlech zestárly jste.
Ta hudba patří, páni,
teď těm, co stojí stranou.
Pár tónů pro pár chudých,
těch s dlaní rozpraskanou,
již lopotí se ve dne
nad těžkou smutnou prací
a potají pak v noci
nad svojí bídou zvrací.
Ať poslechnou ji tiše,
ať léčí jejich rány,
ať padne v jejich srdce
jak voda do fontány.
Ať poslechnou ji horce,
ať mozoly jim hladí
dřív, něž pán z první řady
svým potleskem ji zchladí.
Publikoval(a):
mnich-v-blues, 17.12.2019