Neznámé emoci.
Neznámé emoci.
Jsem jen pěšákem tvým,
Co čeká na rozkaz,
Když lesk se v tobě skví,
Já už jsem pod obraz.
Piju ze sklenice plnými doušky,
A poroučím si další,
Pak nabiju patronu do pušky,
A přemítám o zemi naší.
To už mě sledují cizí oči,
Zpoza okenních tabulek.
Svět se se mnou točí,
Odklepávám z cigarety popílek.
Pak s hlavou těžší než-li olovo,
Nad linkovaným sešítkem.
Možná měl bych začít na novo,
A nezabývat se čtyřlístkem.
Štěstí na louce nekvete,
Teď už to opravdu vím.
Osud nás pak všechny smete,
Proto raději o tobě sním.
Jsi mojí utěšující látkou,
Svou duši ti nabídnu.
Jak by byla poslední splátkou,
Pak klesnu až ke dnu.
Pak dlaň k dlani přiložíš,
A do pekel mě stáhneš.
Tělo své na Zemi položím,
A ty už mě dolů táhneš.
A přesto tě miluji tím více,
Tak už zápal pohřební svícen!
Publikoval(a):
Ryuk, 19.11.2019