Anotace: Taková nenáročná básnička o tom, že na věku fakt nezáleží...

Touhami znavený den když se sklání
a vlídný soumrak mi šediny skryl
představy nechám plout nebeskou bání
ve stopách létavic rodí se přání
která jsem doposud nevyslovil.

Přál bych si vrátit čas jednoho léta
v paměti zůstává mozaika chvil
svědectví o lásce jež neodkvétá
přišla tak náhle snad z jiného světa
a v srdci nesmělém nalezla cíl.

Do vlasů vonících rozkvetlou strání
s větrem bych zašeptal o čem jsem snil
že mysl napořád vzpomínky chrání
na horké stmívání na milování
na ráno v objetí nejhezčí z víl...

Publikoval(a): Mirastus, 20.7.2019