Anotace: Pak si uvědomíš že se to nedá vrátit. Odejde to vteřinami času.

Zahalím tě do slov
hebkosti vlny beraní
nelekej se vteřin
ty tě děvče nezraní

neboj se těch křídel
zpěvu polních skřivanů
ani stínů samoty
doteků černých havranů

povznášej se se mnou
nad břehy země úsvitů
do chřípí s vůní jemnou
ze tvých očí v blankytu

a až položíš se nahá
do rozkoše ohňů zlých
pošeptám ti ta slůvka
shoříme něžně v nich

prostěradla bílá
v oknech místo okenic
zadýchaná srdce
na čele brázdy plachetnic

za nehty zbyde jen ráno
kohoutí pírko za plotem
pak hladká má voda čirá
tiše opustí tvou zem.

Publikoval(a): 1a, 12.7.2019