Anotace: Neopětovaná láska - nic není tak, jak se to zdá a může to být lepší... Záleží jen na vůli a láska si už cestu najde. Pro tebe šachový hráči :-*

Každý se stane pro něco
či pro někoho vězněm,
že se do srdce to krásné vneslo,
že světlo i tma jdou se sluncem.
Bylo to tam, i když spojení selhalo,
duše mi hoří v ohni
a vím, že mi na tobě nic nelhalo,
když tvé polibky ke mně došly.
Probouzím se ze sna,
Ale ne! Snů se nemohu ráno dotknout
a tady jsem tě držela,
že se prý nedá chladné srdce láskou protnout,
ale já to v tobě viděla.
Někdy pláču
a jsou to slzy něčeho, co jsi mi dal jen ty,
tak jako pevnost hráčů,
jsou pevné i mé myšlenky.
Pořád mám ta andělská křídla
a na chvíli si vzlétnu
na opuštěná místa,
vidím v mysli tvou tvář tak, jako kresbu.
A jednou jsme to oba cítili dobře,
byli jsme spolu v dálce,
a tak blízko v chaotické bouřce,
a jen tak krátce.
Jsem anděl s horečkou,
poslední svého druhu,
stojím pod oblohou hvězdnou,
stále v nekončícím kruhu.
Není žádný konec ani začátek,
ještě tu jsme,
jsou to osudy bez laciných pozlátek,
můj klíči, odemkni mě.
Poznej, co tě obklopovalo nadějí i zoufalstvím,
jsem stejná, ta, které jsi růži dal
a věř mi, tak jako věříš svým vítězstvím,
tak jako si je jistý král.
Kráčím s tebou po šachovnici,
jdu tam a zase jinam,
přesto mi na tobě záleží, ber mě za důvěrnici,
tak rychle nestřídám.
Kráčím s tebou uvězněná v čase.
Kráčím s tebou, jen mě prosím,
nenech, abys slyšel můj nářek,
můj křik, viděl moje slabosti… já vím.
Kráčím s tebou a dávím ti svůj vděk.

Publikoval(a): Rose-H, 1.7.2019