Anotace: Nepodlehnout pravdě, která se před nás postaví.

Roste mi kytička,
tiše jí sleduji.
Jestli mi vyroste,
vyděšen běduji.

Vidím, jak vyrůstá,
jak listy raší.
V klidu mě nenechá,
ve snech mě straší.

Na listy dopadá
zář našich strastí.
Půdu jí zalévá,
slza bez štěstí.

Vše co mi pomáhá,
přece je láska.
Ať už je onaká,
anebo taká.

Můžu s ní vytrhnout
květinu zloby,
která smrt obnáší
beznaděj mdloby.

Láska mě pokaždé
s úsměvem vyslechne.
Duši mi pohladí,
naději přinese.

Láska se vrátí,
když tomu věříš.
Nepřijde sama,
když v noci spíš.

Publikoval(a): Jan Čáp, 24.6.2019