Anotace: Zrovna jsem v rekonvalescenci po pádu ze skály při horolezení a mám omezenou pohyblivost vzhledem k mnohým polámaným a pohmožděným částem těla. K mému štěstí mi zůstala výsada zvolna se procházet lesem. Proto se této činnosti aktuálně oddávám, co to jde.

Vítr češe
zlatým hřebenem
V zdravém lese
stébla trávy
A v tom mně se
čas zastaví
Lidský svět se vzdálí

Smolná vůně jehličí
Čisté tůně
kde zurčí život
chladná rosa
padá na obočí
když kráčím bosa
a je mi milo

Jendou slunko něžnou rukou
po skráních mě hladí
hladina se pne a leskne
jako kůže hadí

Po druhé mě lesní říše
Živou vodou skrápí
To stéká ze mě starost a strach
Vděčně zrak svůj sklápím

Radu nečekej, poutníče
Les ústa nemá
O tvých trápeních rozjímá
O strastech tvých dumá

Uvnitř sebe hledej moudrost
Neb sám ji máš dost
Les nalívá ti sílu a ty
ty nabízej ctnost

A.F. 16.6.2019

Publikoval(a): Annie F., 19.6.2019