Anotace: Když květiny mluví....

Řekly mi bledulky a sněženky,
že se léta nebojí
a budou se probouzet liliové sestřenky,
až zimě úplně odzvoní.

Řekly mi macešky,
že jim někdy závidí i motýli,
pro překrásné barvičky,
v té řece barev by se koupali.

Řekly mi hyacinty,
jak jejich vůně líbezná je,
že jasmín a pivoňky kralují všemi léty
a moře růží také omamuje.

Řekly mi srdíčka,
že je milenci do rukou berou
a hladí je, jemná jak peříčka,
s růžovou, červenou i bílou něhou.

Řekly mi lány tulipánů,
že každý je unikát,
tmavě fialový pán nocí a žlutě zářící zas dnů,
žádný z nich neuměl lhát.

Řekly mi kosatci ve všech variacích,
že milují život a mají je rádi i malíři.
Štětcem tam a sem v oblacích,
neopomenou je i básníři.

Řekly mi lekníny,
že je Monet maloval
a ve slunci střídal slamníky,
že přírodu miloval.

Řekly mi vřesy,
že jejich bratranec je vřesovec
a prý se lépe drží zimy,
tak jako kmenu ohňovec.

Řekly mi konvalinky,
proč tak křehké jsou
a bílými cingrlátky
září tmou.

Řekly mi bublinkaté pantoflíčky,
že na louce je jim dobře
a o něco výš sledují růžové kohoutky,
že společnost jim dělají i modré hořce.

Řekly mi sasanky hajní,
jak je v lese líbá mech,
jak snoubenci tajní
ve šťastných dnech.

Řekly mi……

Publikoval(a): Rose-H, 28.5.2019